Nacházíte se zde: Náš kraj – invisible – Dlouhodobý program 2-2

Dlouhodobý program 2-2

2.2. Vize globální spravedlnosti

Sociální spravedlnost a solidarita v globálním věku

Globalizace je historicky otevřeným procesem, který staví před všechny politické síly naléhavou otázku, jak na ni reagovat. Politické spory v západním světě se přitom koncentrují především na problém funkčnosti a rekonstrukce sociálního státu. Toto téma má pro sociální demokracii zásadní význam. Její dějiny jsou těsně spjaty s rozšířením a upevněním instituce sociálního státu, do něhož sociální demokracie vtiskla své představy o hodnotném životě. Obecně lze říci, že ze sociálního státu, z jeho udržení, rozvoje a rekonstrukce v globálním věku čerpá sociální demokracie svoji legitimitu jako politického hnutí.

Nacionalistické stanovisko vychází z iluze, že je možné vystoupit z procesů globalizace bez destruktivních následků pro ekonomický a sociální systém vlastního politického společenství.

Naopak neoliberálové pojímají postupující globalizaci jako nezadržitelný proces, jehož nejistotám a hrozbám se má politika - včetně rozkladu sociálního státu - i jednotlivec pasivně přizpůsobovat a spoléhat především na působení trhu. Přestože neoliberálové deklarují nutnost pasivně přijímat proces globalizace s veškerou jeho rozporností, ve skutečnosti cílevědomým oslabováním úlohy státu projevují velkou aktivitu ve snaze uvolnit cestu pro své asociální pojetí globalizace. Lidem nenabízejí přijatelnou vizi budoucnosti. Jinak tomu ani nemůže být, neboť trh sám o sobě nezajistí plnou zaměstnanost, nebude hledat cesty ke snížení vysoké míry nezaměstnanosti, ani se nepostará o udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost. Trh sám o sobě nedává rovnou příležitost intelektualizaci člověka, kvalitě a prodlužování jeho života, kvalitě jeho zdraví a životního prostředí. Trh sám o sobě nevyřeší problémy, plynoucí z ekonomické nerovnosti mezi Severem a Jihem. Trh sice prokázal a nadále prokazuje svoji motivační sílu, výkonnost a svůj význam, je však pouze nástrojem, a nikoliv samoúčelným cílem. Jeho pozitivní účinky lze uchovat, ba dokonce znásobit, jen v příslušném regulačním, institucionálním rámci, zaručujícím vzájemnou interakci s politickými, sociálními, kulturními a environmentálními kritérii rozvoje člověka.

Sociální demokracie nechce globalizaci ignorovat a zadržovat jako nacionalisté. Nechce ji ani ponechat v rukou neoliberálů s jejich představami o volném působení trhu, které nutně vede k rozkladu sociálního státu. Sociální demokracie chce globalizaci „osedlat" a získat ji do služeb člověka. Náš přístup vychází z toho, že je možné a potřebné globalizaci usměrňovat. Sociální demokracie proto považuje za nutné využít možností, které globalizace poskytuje, a zároveň účinně vystupovat proti hrozbám, které ji provázejí.

Sociální demokracie chce proměnit současnou neoliberální globalizaci v globální spravedlnost. Odmítá svět, v němž se za pokrok považuje vláda trhu. Dosavadní historické zkušenosti ukazují, že selhaly a opakovaně selhávají obě krajní cesty - jak „čistě tržní", tak „centrálně plánovaná" ekonomika. Pro dosažení vyšší produktivity nové společnosti - společnosti znalostí - i pro její další rozvoj může být úspěšná především modernizovaná sociálně-tržní ekonomika, založená na smíšené, optimálně vyvážené úloze státu a trhu. A to zejména při regulaci trhu, při rozdělování a přerozdělování jeho výsledků včetně rozvíjení veřejných služeb i při využívání plurality vlastnických forem kapitálu, včetně funkčního partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Míra a podoba tohoto „vyvažování" se musí historicky vyvíjet, protože se budou měnit i hlavní „hnací" síly a faktory růstu produktivity a ekonomiky. Ve vznikající společnosti znalostí v globalizovaném světě se kyvadlo vyvážené úlohy „neviditelné ruky trhu" a „viditelné ruky státu" bude spíše opět posunovat ke zvýšení úlohy viditelné ruky státu, a to zejména na nadnárodní (nadstátní) úrovni, protože trh v mnohém selhává již nejen na národní, ale stále více již také na nadnárodní, globální úrovni.

Při zvyšování produktivity budou vedle kapitálu stále významnějším výrobním faktorem znalosti. Vedle vlastníků kapitálu se tak bude v podnicích posilovat i úloha vlastníků znalostí. Sociální demokracie bude proto prosazovat zvyšování spoluúčasti zaměstnanců - vlastníků znalostí - při rozhodování a rozdělování výsledků práce.

Sociální demokracie bude prosazovat zásadu sociální spravedlnosti a solidarity proti individuálnímu nákladu a výnosu tak, aby dlouhodobě byla překonávána současná prohlubující se polarizace mezi bohatými a chudými - sociálními skupinami i zeměmi - a aby nepřerůstala i do vzdělávání nebo do péče o zdraví člověka či o důstojné stáří.

Sociální demokracie varuje před stávajícím vývojem globalizace. Vyslovuje se pro kontrolu a regulování globalizačních procesů, které by neměly sloužit jen potře- bám těch nejsilnějších. Síly jednotlivých států - snad s výjimkou těch nejsilnějších - pro tento úkol síly zjevně nestačí. Proto sociální demokracie klade takový důraz na mezinárodní a nadnárodní spolupráci. Je ve společném zájmu všech, aby se o „osedlání" globalizace pomocí regulace a solidarity usilovalo na základě soustředěného, dlouhodobého a programově zaměřeného úsilí na nadnárodní, nadstátní úrovni. Jedině tak lze odvrátit hrozbu katastrofického vývoje.

2.2.1. Prosperita a sociální spravedlnost

Sociální demokracie vychází z toho, že globální integrace může posunout svět k prosperitě. Přínosná však může být jedině v případě, že národní státy, jejich seskupení, mezinárodní organizace i občanské společnosti dokáží aktivně čelit zřetelně nedostatečnému chápání sociálních potřeb společnosti. Předpokladem změny je překonat nekritickou představu o zisku jako o výlučném kritériu společenského rozvoje a přestat jej necitlivě aplikovat v neekonomických oblastech společenského života. Vyhlídka na zisk má nezastupitelný motivační význam, nesmí se však vymknout kontrole. Kontrola ekonomiky veřejnou mocí je proto podmínkou rozvoje pozitivních stránek globalizačního procesu.

Vytvoření účinných nástrojů pro regulaci globalizace, zejména pro regulaci globálních kapitálových toků a nadnárodních korporací, je stále naléhavější potřebou nejen na národní úrovni, ale zejména na dvou dalších úrovních - především na úrovni regionální (kontinentální) a na úrovni celosvětové, s cílem dosáhnout rovnováhy multipolárního světa.

Výzvám globalizace se bezprostředně aktivně pokoušejí čelit regionální integrační seskupení států jako EU, ASEAN a MERCOSUR, ale obdobně i největší státy, USA, Čína, Rusko, Indie, Japonsko aj. Vstupují tak do souběžného procesu regionální a celosvětové integrace, která by měla vytvářet multipolární svět. Nejdále v tomto směru dospěla Evropská unie, která vypracovala programy směřující k využití pozitivních přínosů globalizace a angažuje se při hledání účinných odpovědí na globalizační výzvy v mezinárodním měřítku.

V tomto rámci působí aktivně také česká sociální demokracie. Považuje za nezbytné, aby se k řešení aktuálních otázek globalizace přistupovalo komplexně: aby se na jedné straně urychleně realizovala pozitivní opatření, na nichž se mezinárodní společenství již shodlo, a aby se do nich Česká republika aktivně zapojila; na druhé straně byly postupně prosazeny zásadní reformy, které omezí negativní důsledky globalizace.

Česká strana sociálně demokratická bude také důsledně usilovat o to, aby se mezinárodní organizace (Organizace spojených národů, Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) transformovaly a přijaly účinná opatření k regulování negativních stránek globalizačních procesů. Požaduje, aby byly plněny již schválené programy, které řeší globální problémy, např. program OSN: snížit do roku 2015 světovou chudobu (obsažený v Deklaraci tisíciletí).

Považuje za potřebné na mezinárodních fórech i v jednotlivých státech co nejdříve projednat a přijmout opatření na základě návrhů Světové komise o sociálním rozměru globalizace z února 2004. Dále se ČSSD staví za rozšíření mezinárodní iniciativy pod názvem „Globální dohoda" z roku 2000 (Global Compact), která sdružuje velké nadnárodní společnosti, agentury OSN, zástupce odborů a organizací občanské společnosti s cílem podporovat principy v oblasti lidských práv, práv pracujících, životního prostředí a v boji proti korupci. Poznatky z této iniciativy mohou sloužit jako jeden z podnětů pro právní rámec globální spravedlnosti na mezinárodní i národní úrovni.

ČSSD ve svém programu vychází z toho, že existující mezinárodní organizace je třeba nejen posilovat, ale též reformovat do podoby, umožňující spoluvytvářet a garantovat nový světový řád založený na principech legitimity, lidských práv, multikulturního uznání, sociální spravedlnosti, solidarity a ekologické udržitelnosti rozvoje.

Pokud jde o reformní a regulační opatření v rámci mezinárodního společenství, česká sociální demokracie bude usilovat zejména o realizaci následujících kroků:
Vytvořit v rámci OSN Bezpečnostní radu pro ekonomiku, společnost a životní prostředí, která by koordinovala udržitelný rozvoj.
Reformovat brettonwoodský systém finančních organizací OSN (Mezinárodní měnový fond a organizace Světové banky) s cílem vytvořit světovou finanční organizaci s regulačními pravomocemi, která by zajistila průhlednost finančních trhů při dodržování dohodnutých pravidel chování.
Prosazovat posílení role Evropské unie a největších zemí Jihu v reformovaných mezinárodních finančních institucích, zvláště v Mezinárodním měnovém fondu a v organizacích Světové banky s cílem zvýšit jejich úlohu při předcházení a zvládání finančních krizí.
Vytvořit globální systém regulace hospodářské soutěže ke kontrole nadnárodních korporací, vymezit jejich ekologické a sociální závazky.
Vytvořit globální daňový systém, který by napomáhal omezení negativních důsledků globalizace. Jde zvláště o zavedení daně, zatěžující měnové spekulační transakce a vyčerpávání neobnovitelných zdrojů.
Blokovat a postupně likvidovat tzv. daňové ráje.
Zvýšit roli Mezinárodní organizace práce tak, aby vedla svět k mezinárodnímu veřejnému sociálnímu řádu. Ten by vytvářel předpoklady pro to, aby bylo postupně možné uskutečnit společnost znalostí a plné zaměstnanosti ve všech zemích.
Realizovat mezinárodní programy financování rozvoje chudých, rozvojových zemí, jejich oddlužení a zajištění volného nediskriminačního přístupu jejich zboží na světové trhy. Vytvořit mezinárodní fond pro financování nejnaléhavějších potřeb rozvojových zemí, např. pro pomoc obyvatelstvu ohroženému hladomorem v krizových oblastech, pro boj proti AIDS.
Zavést přísnou evidenci a vysoké globální zdanění obchodu se zbraněmi, reformovat vojenské rozpočty s cílem zefektivnit vojenské výdaje, v rámci postupného utváření světa bez mezinárodního zločinu, terorismu a válek.

Sociálnědemokratické hnutí má předpoklady, aby se stalo hlavní politickou silou, která zformuluje politiku k účinnému usměrnění globalizačních procesů a k utváření globální spravedlnosti v 21. století. Sociální demokracie 21. století musí nabídnout nejen ekonomickou, ale též demokratickou a sociální vizi světa, do něhož vstupujeme: vizi globální spravedlnosti. Vychází z poznání, že existuje spojitost mezi prosperitou jednotlivých zemí a obecnou úrovní demokracie a lidských práv, sociálním zabezpečením a vzděláním lidu. Proti dominujícímu neoliberálnímu „nepořádku" musí proto sociální demokraté formulovat a postupně prosazovat světový ekonomický, sociální, politický, multikulturní, ekologický a bezpečnostní „řád".

Snahám o oslabování nebo i opouštění zásad sociálního zabezpečení na národní úrovni musí sociální demokracie aktivně čelit rozvíjením jeho zásad na více úrovních: na rovině lokální, národní, kontinentální a globální.

2.2.2. Globální vládnutí a multikulturní řád

Vize globální spravedlnosti obsahuje také politickou a multikulturní stránku. Ta se odvíjí od představy, že dosavadní světový systém, který je prozatím založen na právu vytvářeném stále slabšími suverénními státy, chceme postupně přetvářet na světový systém, který by měl být multikulturně diferencovaný, založený na respektování lidských práv a vybaven globální legitimitou.

Musíme vyjít z kritického hodnocení současného stavu nadnárodního uspořádání, v němž se rozmanitým způsobem spojují různorodé společnosti v nedobrovolné rizikové společenství, které je odkázáno na vzájemné uznání a spolupráci. Musíme najít odpověď na otázku, jak uspořádat stále závislejší národní státy a zároveň jak zamezit podkopávání základních předpokladů mezinárodního práva, neboť spolu s oslabováním faktické suverenity národních států se stírají ostré hranice mezi vnitřní a vnější politikou i v ekonomicky nejsilnějších státech. Jednotlivé společnosti postupně ztrácejí schopnost samostatně určovat podmínky reprodukce svého vlastního života.

Náznaky odpovědi se již objevují v určitých pozitivních reakcích na současnou situaci. Na jednotlivých kontinentech se postupně vytvářejí základy zesílených kontinentálních vazeb prostřednictvím komunikace, vzájemného uznání a spolupráce (analogicky s jednotlivými etapami sjednocování evropského kontinentu), které mohou vytvořit reálnou mocenskou základnu pro žádoucí politiku lidského společenství v celosvětovém měřítku (na rovinách lokálních, národních, regionálních nebo kontinentálních a na rovině globální). Teprve tato reálná mocenská základna vzájemně obohacujícího styku mezi různorodými politicko-právními a ekonomicko-sociálními regionálními a kontinentálními režimy by mohla vytvořit podmínky pro právní a politické zkrocení imperativů globálního trhu a pro zmírnění jeho destruktivního působení na rozdílné regiony a kontinenty světa.

Vize globálního vládnutí je také spjata s představou multikulturního řádu, který předpokládá respektování lidských práv a úsilí o harmonický vztah mezi příslušníky a národy jednotlivých kultur jak v rámci jednotlivých států, tak na mezinárodní úrovni. Multikulturním uspořádáním v rámci jednoho národního státu se tak realizuje myšlenka prohlubování demokracie. Uskutečňuje se soužití s menšinami, na jejichž práva se ve většině zemí dříve zapomínalo. Zatímco se tradiční demokratická politika často omezuje na vládu většiny, multikulturní demokratická politika se nespokojuje s přehlasováním a ignorováním hlasů národnostních a jiných minoritních skupin obyvatelstva, ale začleňuje názory a požadavky menšin do realizace politiky. V rámci této politiky se nároky na uznání menšinových identit mohou transformovat tak, že pro většinovou populaci přestávají být příčinou národnostních, rasových a sociálních nepokojů. Mohou se naopak stávat výzvou k životu v multikulturní společnosti, v níž se lidé s odlišným kulturním zázemím mohou vzájemně obohacovat.

Kromě soužití většinového obyvatelstva s menšinami v rámci jednoho státu musíme především uspořádávat mezinárodní a mezistátní vztahy mezi lidmi z odlišných kultur. Proto je zapotřebí odstraňovat materiální a kulturní zneuznání marginalizovaných skupin a národů, a tím vytvářet podmínky pro legitimní formy vlády ve všech zemích světa. Předpokladem je přitom globální konsensus o lidských právech, který je sice zakotven v celosvětově schválené Všeobecné deklaraci lidských práv (OSN), ale byl nejednou narušován jednotlivými státy. Prvním krokem k soužití lidí z jiných kulturních prostředí v celoplanetárním i evropském měřítku se pak zdá být vzájemné uznání členů většinové společnosti a menšin v rámci národních států.

Obecně lze říci, že globalizace s sebou přináší také určité naděje globálního politického a multikulturního uspořádání. Česká strana sociálně demokratická chce v tomto novém prostředí přispívat k rozvoji legitimního uspořádání v globálním měřítku a usilovat o posilování demokracie v Evropě a západním světě. Při naplňování těchto cílů je Česká strana sociálně demokratická připravena nadále spolupracovat s Organizací spojených národů, Evropskou unií, Amnesty International a dalšími institucemi a sdruženími, které si kladou podobné cíle.

2.2.3. Životní prostředí a udržitelný rozvoj

Česká strana sociálně demokratická považuje udržitelný rozvoj za správnou cestu rozvoje světového společenství. Plně se ztotožňuje s pěti prioritami Světového summitu udržitelného rozvoje z roku 2002, podle nichž je nezbytné přijmout na globální úrovni konkrétní opatření: (1) voda, (2) energie, (3) zdraví, (4) zemědělství, a (5) biodiversita. Ztotožňujeme se rovněž s Implementačním plánem, přijatým na tomto summitu států OSN. Mezi jeho hlavní cíle patří:
- odstranění chudoby (snížení počtu lidí žijících v extrémní chudobě, v hygienicky nepřijatelných podmínkách, bez přístupu k pitné vodě a energii)
- změna neudržitelných vzorců spotřeby a výroby (oddělení hospodářského růstu od negativních vlivů na životní prostředí a na sociální podmínky, zejména v oblasti energetiky, dopravy, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, resp. s odpady)
- ochrana a řízení přírodní základny ekonomického a sociálního rozvoje (udržitelné využívání zdrojů pitné vody, moří a oceánů, ochrana ozónové vrstvy Země a prevence globálních změn klimatu, ochrana biodiversity, prevence desertifikace (rozšiřování pouští), udržitelné využívání nerostných surovin, udržitelné zemědělství a lesnictví, udržitelný turismus, zlepšení prevence a krizového řízení v případě přírodních katastrof)
- zdraví a udržitelný rozvoj (zajištění přístupu k základní zdravotní péči, zlepšení hygienických podmínek v rozvojových zemích a státech s transformující se ekonomikou, zdravotnická osvěta a výchova, boj proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, zdraví a životní prostředí)

Česká strana sociálně demokratická plně sdílí úsilí nejrozvinutějších států světa, sdružených v OECD, jehož je Česká republika členem, v ochraně životního prostředí a plně podporuje Strategii OECD pro životní prostředí v prvním desetiletí dvacátého prvního století. K základním nástrojům řešení stávajících globálních ekologických problémů patří technologické změny. Je potřeba oddělit zhoršování životního prostředí od hospodářského růstu, účelněji přitom vyhodnocovat a využívat dosavadní zkušenosti, důsledněji vyhodnocovat sociálně-environmentální souvislosti či vyváženým způsobem uplatňovat soubory nástrojů.

Mezi hlavní kritéria udržitelnosti životního prostředí, stanovená touto strategií, se řadí obnovitelnost (přírodní zdroje nemohou být čerpány nad mez danou jejich přirozenou regenerační schopností), nahraditelnost (používání neobnovitelných přírodních zdrojů má být omezeno mírou možnosti nalézt jejich náhradu obnovitelný- mi zdroji či jinými formami kapitálu), asimilace (vypouštění nebezpečných látek nesmí překročit asimilační kapacitu prostředí), prevence nevratných změn (nutnost zabránit nevratným změnám v ekosystémech a jejich biogeochemických a hydrologických cyklech).

Česká strana sociálně demokratická plně podporuje respektování a uplatňování přístupu předběžné opatrnosti a ztotožňuje se s touto zásadou stanovenou OSN a Strategií OECD. Zasadí se o to, abychom se postupně přibližovali k cílům vytyčeným ve Strategii OECD v oblasti životního prostředí. Jde o zachování integrity ekosystémů prostřednictvím efektivního hospodaření s přírodními zdroji (v oblasti klimatu, sladké vody a biodiversity), oddělení negativních tlaků na životní prostředí od ekonomického růstu (v oblasti zemědělství, dopravy a energetiky), zlepšení informovanosti při rozhodování, měření pokroku pomocí stanovených ukazatelů, sociálně-environmentální souvislosti, zvýšení kvality života, vzájemná globální environmentální závislost, zlepšení řízení a spolupráce.

Česká sociální demokracie se zasadí za důslednou realizaci úmluv OSN v oblasti životního prostředí a jejich prohloubení. Jejich sjednáním a zejména implementací reagují státy na nejaktuálnější problémy globálního životního prostředí. Česká republika je smluvní stranou téměř všech pro nás relevantních úmluv OSN o ochraně životního prostředí. Jedná se o následující úmluvy:
- Vídeňská úmluva na ochranu ozónové vrstvy a prováděcí Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu (vyloučení výroby a spotřeby několika desítek chemických látek, které poškozují ozónovou vrstvu, stav životního prostředí a lidské zdraví)
- Úmluva o biologické rozmanitosti (zabezpečení biodiverzity čili variability všech žijících organismů včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů)
- Rámcová úmluvy OSN o změně klimatu a zejména prováděcí Kjótský protokol (právní podklad pro snížení emisí skleníkových plynů na takovou úroveň, která by nebyla pro další vývoj planety nebezpečná); Kjótský protokol je prvním a klíčovým krokem ke zmírnění změn klimatu. (Sociální demokracie usiluje o to, aby byla přijata na mezinárodní úrovni další opatření vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů, a tím ke snížení nebezpečí přírodních katastrof.)
- Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování
- Rotterdamské úmluva (jejím cílem je ochrana životního prostředí a zdraví člověka před nepříznivými účinky nebezpečných chemických látek a omezování obchodu s nebezpečnými chemickými látkami)
- Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (jejím cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy persistentních organických polutantů, které jsou zásadně nebezpečné pro zdraví člověka)
- Aarhuská úmluva (úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí)

2.2.4. Multilaterální svět

Jak základní hodnoty a cíle, tak i zhodnocení současného stavu vedou českou sociální demokracii k tomu, že považuje multilateralismus za klíčový aspekt bezpečnostního konceptu mezinárodního uspořádání. Podporuje zdůrazňování role Organizace spojených národů jako základního prostředku pro řešení problémů. Rovněž usiluje o rozvoj bezpečnostních složek Evropské unie a NATO.

Naši podporu má rozvoj občanské bezpečnosti prosazované Evropskou unií. Tato dimenze je založena na tom, že občané Evropy se nemohou oddělit od bezpečnosti lidí kdekoliv ve světě. Proto má EU zásadní zájem na rozvíjení kapacit a schopností, které by přispívaly ke globální lidské bezpečnosti.

Česká sociální demokracie vychází z toho, že bezpečnost ČR závisí na globální bezpečnosti, proto musíme být připraveni podílet se ve spolupráci s mezinárodním společenstvím na řešení konfliktů a krizových situací. Hlavní důraz se musí klást na prevenci konfliktů a krizových situací především hospodářskou, rozvojovou, obchodní a humanitární politikou. ČSSD se staví za řešení těchto konfliktů a krizí mírovými prostředky a odmítá preventivní války. V nezbytných případech nevylučuje použití síly v souladu s mezinárodním právem k podpoře včasného, rychlého - a když si to situace vyžaduje - i rozsáhlejšího vojenského zásahu. K tomu by měly být použity především mobilní a flexibilní vojenské síly. ČSSD proto podporuje jejich budování jak v rámci EU, tak v rámci NATO. Stejná pozornost ale musí být věnována i formování policejních a civilních kapacit pro řešení postkrizových situací v místech konfliktů. ČSSD se staví za to, aby v tomto procesu nedocházelo k duplicitě v činnosti obou organizací.

Česká sociální demokracie reflektuje rozdíly mezi Evropskou unií a Spojenými státy v přístupech k zajišťování bezpečnosti. Tyto odlišnosti vyplývají z různého vnímání geopolitických a strategických zájmů, přestože oba aktéři čelí v podstatě stejným bezpečnostním hrozbám. Spojené státy deklarují unilaterální orientaci, Evropa naopak multilaterální. Limity unilateralistické strategie jsou přitom zřejmé, neboť žádný stát, byť sebemocnější, není a nebude schopen samostatně organizovat a řídit mezinárodní systém. Proto dlouhodobým cílem ČSSD je multilaterální svět.

Zároveň si je česká sociální demokracie plně vědoma toho, že zajištění vnější dimenze bezpečnosti ČR nelze oddělit od její vnitřní dimenze. Proto podporuje vytváření jednotného, vnitřně koordinovaného a akceschopného bezpečnostního systému, který bude připravený reagovat na všechny bezpečnostní hrozby i ve spolupráci s našimi spojenci.

Česká strana sociálně demokratická bude podporovat úsilí, aby politické rozhodování v bezpečnostní a obranné politice jednoznačně vycházelo z co největšího národního konsensu při definování priorit bezpečnostní a obranné politiky v národním i mezinárodním měřítku.

Za priority v bezpečnostní a obranné politice ČSSD považuje:
Podporu postupného přesnějšího vymezení rolí OSN, EU a NATO.
Příspěvek k efektivnímu naplňování cíle NATO, kterým je společná obrana a zvyšování obranných schopností.
Podporu rozvoje společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, a především obranných schopností EU.
Podporu aktivit EU a NATO zaměřených na stabilizaci politické, ekonomické a bezpečnostní situace v bezprostředním okolí Evropské unie (Balkán, východní Evropa, Kavkaz, Blízký východ, severní Afrika).
Posilování rozvoje vlastního obranného potenciálu České republiky představuje z hlediska její bezpečnosti základ pro maximalizaci pozitivních efektů vyplývajících z našeho členství v NATO a EU.

ZÁVĚR

Jsme rozhodnuti přispívat k vytváření společnosti, ve které chceme žít: společnosti vzájemného uznání jednotlivců i celých národů. Taková společnost se vyznačuje tím, že se lidé společně podílejí na vládnutí sobě samým, že prosazují sociální spravedlnost a že si navzájem projevují solidaritu. Taková společnost vede ke zlepšení kvality každodenního života člověka. Je to společnost, která se rozvíjí od místní roviny, přes rovinu národní a rovinu regionální či kontinentální a dosahuje až na rovinu globální. Jde o společnost globální legitimity a právní garance, sociální spravedlnosti a solidarity, o společnost, v níž se předpokládá globální odpovědnost.

Pro občany České republiky je důležité, aby politika brala v úvahu poznání světového vývoje současných procesů a trendů jako základ pro zhodnocení našeho vlastního postavení a našich možností. Dnes nelze vystačit ani s izolovaným vnímáním našeho života pouze v rámci národního státu, ani s nostalgickou představou našeho „návratu do Evropy". Naopak, česká společnost potřebuje politickou sílu, která by jí nabídla důvěryhodný projekt vlastní osobitosti, který by se stal součástí integrující se Evropské unie a měnícího se světa. Naše společnost potřebuje vizi budoucnosti, která by občanům České republiky umožnila podílet se v zájmu všech lidí na utváření evropského a planetárního uspořádání. To je úkol, který stojí před Českou stranou sociálně demokratickou. My, čeští sociální demokraté, si uvědomujeme, že k tomu, aby tento projekt sloužil zájmům lidí všech vrstev a zejména těm, kteří jsou v současné době nezranitelnější, je nutné mnohé učinit. Jsme odhodláni k tomu všemi svými silami přispět.

Zpět na obsah dlouhodobého programu