Nacházíte se zde: Náš kraj – invisible – Dlouhodobý program 5-3

Dlouhodobý program 5-3

5.3. Rozvoj moderního systému zdravotní péče

5.3.1 Základní východiska

Zdravotní politika ČSSD se opírá o naše národní tradice, o základní práva zakotvená v Listině základních práv a svobod a v mezinárodních smlouvách, o evropský program Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21. století" a o nároky vyplývající z členství ČR v EU. Je zřejmé, že rovnost v přístupu ke zdraví není dosažitelná volným trhem, že role státu je nezastupitelná při překonávání deformací vzniklých postupem pravicových vlád v počátku devadesátých let a při vytváření zdravých životních podmínek, stejně jako v organizaci péče o zdraví i vlastní zdravotní péče.

ČSSD požaduje, aby rovnost v přístupu ke zdravotní péči garantoval všem občanům stát, který k tomu musí mít legislativní nástroje. K zajištění rovnosti ve zdraví je nezbytná promyšlená, dlouhodobě koncipovaná zdravotní politika, k jejímž hlavním nástrojům patří organizovaný systém zdravotnických zařízení a vysoká informovanost občanů o zdraví a nemoci, o vzdělávacích a preventivních programech. Rovný přístup ke zdravotní péči je zajišťován systémem povinného veřejného zdravotního pojištění, které zajišťuje úhradu racionální zdravotní péče, s výjimkou přepychové zdravotní péče. Povinné veřejné zdravotní pojištění je proto základním nástrojem, jímž se uskutečňuje solidarita zdravých s nemocnými, mladších se staršími, bohatších s chudými.

Zdravotní politika by měla být snadno srozumitelná široké odborné a laické veřejnosti. Státní správa i další zúčastnění aktéři tvorby této politiky se musejí veřejně podílet na vymezení cílů péče o zdraví. Svoji odpovědnost plní s ohledem na řešení existujících problémů, z hlediska mezinárodních zkušeností a doporučení Světové zdravotnické organizace. Jen tehdy můžeme očekávat, že i to občany povede k větší odpovědnosti za své jednání. Odpovědnost za své zdraví však můžeme vyžadovat, pokud občan bude více informován.

Mezi základní teoretické koncepty a nástroje je nutné z tohoto hlediska řadit koncept zdraví, omezenost zdrojů a potřebu jejich efektivní alokace. Dále postupy pro ekonomické hodnocení efektivity programů a zejména léčebných postupů s využitím standardů odborné zdravotní péče i technických standardů, organizovaný systém zdravotnických zařízení všech druhů a stupňů a práva pacientů. Praktické uplatňování zdravotní politiky musí být zajištěno legislativně.

5.3.2. Cíle systému zdravotní péče

Hlavním strategickým cílem je zlepšení zdravotního stavu a uchování zdraví. Dospět k němu, znamená postupně snižovat nemocnost a prodloužit střední délku života, a tím zkvalitnit život všech generací. Nástrojem realizace tohoto strategického cíle se stane průběžně rozvíjený Národní program zdraví občanů.

V jeho rámci budeme usilovat o:
- dořešení zdravotnické legislativy; v této legislativě zakotvit jasně principy veřejného práva; v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny musí být zajištěno, aby byl každý jednotlivec chráněn proti jakémukoli ohrožení v důsledku nepatřičného využívání vědeckého výzkumu.
- snižování vlivu odvratitelných rizik zdraví a podporu zdravého životního stylu; s tímto cílem souvisí i úkol aktivně zapojit všechny resorty státní správy do úsilí o ochranu a podporu zdraví občanů; spolu s tím je třeba dosáhnout aktivní spolupráce občanů na podpoře, ochraně a návratu jejich zdraví;
- řešení sítě zařízení veřejného zdravotnictví organizované veřejnou správou a zajišťující všechny druhy zdravotní péče (preventivní, ošetřovatelskou, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, hygienicko - protiepidemickou, posudkovou, pracovně lékařskou, lázeňskou a lékárenskou) na základě zákona; tato síť by měla být organizována na objektivně stanovených, řádně statisticky podložených údajů o zdravotním stavu občanů, výhledu jeho vývoje a koncepcí jednotlivých medicínských oborů zpracovaných při vyžití nezávislého výzkumu a analýz; musí vytvořit vzájemně provázaný jednotný systém zajišťující místně, časově a ekonomicky dostupnou zdravotní péči poskytovanou kvalitně a hospodárně všem občanům ČR na úrovni současných medicínských poznatků a v souladu s ekonomickými možnostmi státu; tento systém, zahrnující zdravotnická zařízení počínaje praktickými lékaři až po specializovaná unikátní vědecko-výzkumná pracoviště, vytvářený na principech veřejného práva, bude prosazovat zásady součinnosti a vzájemného doplňování se při dodržování celostátně platných zásad a současně i reagovat na restrukturalizaci a zlepšení nabídky péče; zaměřit se na rozvoj primární péče, další snížení počtu akutních nemocničních lůžek a zvýšit počet lůžek následné péče, klást důraz na komplexní nemocniční péči na úrovni regionů, na řešení dlouhodobé lůžkové péče, zlepšení pravidel a kritérií rozhodovacích procesů v oblasti investiční výstavby. Restrukturalizace a optimalizace zdravotní péče by měla zohledňovat vliv stárnutí populace (přibývání seniorů v populaci), kvantitu a kvalitu péče, jakož i přihlížet ke změnám počtu a struktury obyvatelstva v regionech;
- komplexní zajištění diferencované a vzájemně provázané zdravotní a sociální péče o seniory tak, aby jim bylo umožněno žít co nejdéle ve vlastním sociálním prostředí při zachování co nejvyšší míry soběstačnosti;
- kvalitu a efektivitu zdravotní péče jako základního požadavku na její poskytování, hlavním kritériem pro jejich hodnocení pak maximální klinický efekt při racionálních nákladech;
- dlouhodobě vyrovnané financování zdravotnictví zaručující pokrytí nezbytných nákladů a rovný přistup občanů všech sociálních skupin ke zdravotní péči; jeho základem by mělo být vícezdrojové financování z veřejných prostředků, kde hlavními zdroji budou všeobecné veřejné zdravotní pojištění a příspěvky z rozpočtů obcí, krajů a státu a další příjmy; povinnou spoluúčast pacientů odmítáme; musí být kontrolovatelné veřejností;
- udržitelné mechanismy financování a úhrad zdravotní péče, optimální alokace prostředků mezi jednotlivé segmenty služeb, založené na objektivních důkazech, nikoli na vlivných zájmových skupinách a netransparentních rozhodnutích;
- zakotvení systému ucelené rehabilitace za účelem návratu zdraví, maximální možnosti zapojení do pracovního a společenského života;
- podporu českého lázeňství jako specifické složky zdravotní péče;
- výraznou podporu vědeckého výzkumu v oblasti zdraví a o rychlé zavádění výsledků moderního výzkumu do zdravotnické praxe;
- další demokratizaci správy péče o zdraví (účast volených zdravotních komisí samospráv na tvorbě zdravotní politiky kraje či obce, účast pojištěnců ve správních orgánech zdravotních pojišťoven, účast občanské veřejnosti v řídících systémech zdravotnických zařízení a zdravotního pojištění (dohodovací řízení) a další mechanismy veřejné kontroly činnosti zdravotnických zařízení);
- zajištění organizace odborného vzděláváni všech zdravotnických pracovníků; promyšlený systém postgraduálního a kontinuálního celoživotního odborného vzdělávání, multimediálních technologií a zapojením zahraničních pracovišť do vzdělávání, vědy i lékařského výzkumu je podmínkou k získání mezinárodních parametrů naší medicíny;
- vytvoření zvláštního fondu pro financování zvláštních a závažných lékařských operací a k podpoře lékařského výzkumu; finančními zdroji fondu by byla část příjmů ze spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu;
- zajištění rozvoje telemedicíny, registrů a informačních systémů ve zdravotnictví jako součásti informačních systémů veřejné správy a předpokladu pronikavých ekonomických úspor i zvýšení účinnosti diagnostiky i léčby.
Předpokladem dosažení hlavního cíle - zlepšení zdraví občanů - je tvorba zdravotní politiky, tvorba koncepcí a formulace strukturovaných cílů v rámci široké spoluodpovědnosti zúčastněných aktérů. K tomu je třeba vytvořit ve všech krajích také informační, organizační a kontrolní podmínky pro tvorbu regionální zdravotní politiky.

Zpět na obsah dlouhodobého programu